Nemusíte se mnou plně souhlasit, ale osobně to vidím tak, že hlavním (či dokonce výlučným) posláním církve je naplňovat Ježíšovo Velké poslání. Ježíš nás vyslal kázat evangelium a činit učedníky. Věřím, že máme být solí země. Z toho důvodu bych rád viděl křesťany úplně všude – ve školství, zdravotnictví, politice, byznysu a jinde. Nemáme ze světa zmizet a stranit se ho, ale jít do něj a všude roznášet poselství naděje a vykoupení.
Místní sbor vidím jako benzínovou stanici. Místo, kde čerpáme, abychom tam venku měli energii a palivo a mohli všude solit a svítit. Boží rodinu považuji za základnu pro duchovní růst, bezpečné místo pokoje, ve kterém duchovní děti rostou, aby některé později vyletěly z hnízda (na misii, podílet se na zakládání nového sboru atd.). Hlavním posláním sboru nemá být servírovat kávu a dorty či provozovat mateřské centrum (při vší úctě k obojímu). Věřím, že záměrem církve číslo jedna je pomáhat lidem rozvíjet osobní vztah s Bohem skrze vyučované a kázané Boží slovo. Pomáhat lidem nalézat jejich duchovní obdarování a uvolňovat je do služby. Pomáhat lidem růst ve víře, modlitbě a rozeznávat hlas Ducha svatého. Podporovat v nich neuhasitelný duchovní hlad.
Záměrem církve číslo jedna je pomáhat lidem rozvíjet osobní vztah s Bohem skrze vyučované a kázané Boží slovo.
Finance s tím úzce souvisí. Za hlavní zdroj financování místního sboru považuji systematickou a pravidelnou štědrost jeho členů. Je skvělé, pokud má sbor i jiné zdroje příjmů – vedlejší hospodářskou činnost, dotace z veřejných rozpočtů (např. na provoz mateřského centra) či sponzorské dary.
Osobně jsem však zastáncem toho…
Pokračování článku si můžete zakoupit s celým lednovým číslem v sekci Předplatné.
Stanislav Hart, pastor sboru AC Liberec
