Napsat článek na téma postavení a služby žen v církvi jsem slíbil ještě před tím, než jsem si uvědomil, na jaké minové pole jsem se vydal. Otázky týkající se postavení žen v církvi jsem samozřejmě během své mnohaleté služby pastora i vedoucího misie na různých úrovních mnohokrát řešil jak teologicky, tak i prakticky. Můj původní postoj vycházel, jak jinak, z toho, v jakém prostředí se formovaly moje biblické názory v 70. a 80. letech minulého století. Dalo by se jej charakterizovat větou: „žena je slabší nádoba (chápáno tehdy, že to znamená nejen fyzicky, ale i intelektem), je náchylnější na podlehnutí svodu (viz Eva), proto nemůže zastávat v církvi postavení autority (být starším či pastorem)“. Jako biblické odůvodnění pro tento postoj byly obvykle používány dva nejzávažnější texty z Pavlových epištol, týkající se tohoto tématu: 1. Korintským 14,34–35 a 1. Timoteovi 2,11–14. S určitým rádoby vtipným dodatkem, že žena přece nemůže být „mužem jedné ženy“ (podle 1Tm 3,2), byla věc vyřešená. Nikdy se ale toto téma nestalo nějakou zásadní třecí plochou, a naopak, i bratr Rudek Bubik i já jsme si uvědomovali, že v dějinách si v dobách probuzení Bůh vždy používal i v těch nejvýznamnějších rolích jak muže, tak ženy. Brali jsme to ale spíše jako výjimku, která potvrzuje pravidlo.

Zásadní změna v mém přístupu k tématu přišla ve chvíli, když jsem se začal zabývat Biblí celistvěji. Bylo to tak trochu jako období dospívání. Pochopil jsem, že Bible není Korán spadlý přímo z nebe, že je třeba ji brát z jedné strany jako Boží slovo, ovšem z druhé strany si Bůh použil dobovou, kulturní i osobní zkušenost autorů, aniž by je nutil psát sterilní generické věci odtržené od jejich kontextu a zkušenosti. Tak jako Ježíš je plně Bohem i plně člověkem, tak je to i s Písmem svatým. Je plně Božím slovem, ovšem na druhé straně je i knihovnou antických spisů napsaných celou řadou různých lidí ve velmi rozdílném životním příběhu napříč mnohými staletími.

Vliv feminismu? V žádném případě.

Zcela jednoznačně však mohu říct, že určitá nová snaha pochopit biblické učení o postavení žen v církvi nebyla a není výsledkem působení feministického hnutí ve světě. Tím nechci říct, že tomu tak nebylo ve více liberálním církevním prostředí. V našem prostředí onen vnější feministický aktivismus spíše působil jako rušivý element v hledání toho, co skutečně v té věci říká Bible. 

Pochopení toho, jak rozumět mnohým biblickým pasážím a příběhům s ohledem na jejich dobové i kulturní pozadí, nebylo kdysi v našich kruzích vůbec běžné a přicházelo postupně. Zohlednění žánru jednotlivých biblických knih i situace, do níž byly například apoštolské listy napsány, mi velmi pomohlo. Uvědomění, že i nejteologičtější spis Nového zákona, jakým je List Římanům, je především dopisem do konkrétní situace a konkrétním společenstvím v Římě v 1. století n. l., pro mě bylo zásadním prozřením. Je to Boží slovo i pro nás, ale ne vše je v něm určeno pro nás stejně přímo, tak jako jeho původním adresátům.

Určitě jsem v tom nebyl sám. Je to součást postupného dospívání v přístupu k Písmu. A právě v průběhu toho procesu, po přečtení mnohých knih a komentářů autorů, jako je Gordon Fee, Craig Keener, Scot McKnight a další, ale i autorů z opačné strany spektra, jsem postupně došel k názoru, že Bible nás nevede k závěru, že existuje univerzálně platné omezení postavení žen v církvi čistě na základě jejich pohlaví.

Měl bych se zde pustit do důkladné exegeze všech textů, které se tématu týkají, ale nebudu to dělat, a to ze dvou důvodů. Za prvé, rozsah textu je omezený a jeho zaměření není striktně odborné. Za druhé, existuje celá řada kvalitních odborných studií na toto téma. Nám blízká letniční církev Assemblies of God má svá stanoviska k různým tématům vyjádřená v tzv. Position Papers. Na téma služby žen má stanovisko Position Paper on Women in Ministerial Leadership, aktualizovaná verze je ze srpna 2025.^[1] Dá se najít i český překlad. Pro pohled z obou stran je např. velmi užitečná kniha z roku 2005 Two Views on Women in Ministry^[2], která poskytuje vždy dvě studie z každé strany přístupu k tomuto tématu. Existuje i důležitá, ovšem dost obsáhlá práce kolektivu autorů (třetí vydání je z roku 2021) Discovering Biblical Equality: Biblical, Theological, Cultural & Practical Perspectives (Third Edition)^[3]. Ovšem to je kniha spíše pro ty, kteří by se chtěli do tématu ponořit velmi hluboko. 

Biblický obraz je velmi rozmanitý

Každý, kdo se tématem zabývá, mi dá za pravdu, že studium Bible v této věci přináší velmi nejednoznačný obraz. Z jedné strany je zde vidět otisk převažujícího patriarchálního uspořádání tehdejšího světa, z druhé strany máme v Bibli příklady žen v rolích, které se tomuto schématu naprosto vymykají. Nejen soudkyně Debora (Sd 4,4), ale obzvlášť prorokyně, jako např. Miriam, sestra Mojžíšova (Ex 15,20), nebo prorokyně Chulda (2Kr 22,14). V Novém zákoně máme minimálně dvě (výše zmiňovaná) velmi striktní vyjádření apoštola Pavla k situaci v církvi v Korintu a prostřednictvím dopisu jeho spolupracovníkovi Timoteovi k situaci v církvi v Efesu (1K 14,34–35; 1Tm 2,11–14). Otázka je, zda to jsou obecně závazné příkazy, nebo řešení velmi specifických situací v dotyčných církvích. O tom se vede velmi odborná diskuse. 

Z jedné strany je zde vidět otisk převažujícího patriarchálního uspořádání tehdejšího světa, z druhé strany máme v Bibli příklady žen v rolích, které se tomuto schématu naprosto vymykají.

Ovšem pak máme celou řadu Pavlových zmínek o jeho velmi důležitých spolupracovnících, mezi kterými nechybí „učitelka učitele“ Apolla, Priscilla, které pomáhal její manžel Akvila. Jsou zde Marie, Lydie, Nymfa, což byly vedoucí domácích církví. Našli bychom zde dokonce záznam o tom, jak Pavel pozdravuje ženu Junii, spolu s Andronikem, které oba označuje jako „významné apoštoly“ (Ř 16,7). Ne nadarmo byla Junie často v některých starších překladech Bible označována vykonstruovanou mužskou formou tohoto jména „Junias“, i když se taková mužská forma nikde v dobových záznamech nenašla.

Také tam najdeme diákonku církve v Kenchrejích, Foibé (Ř 16,1–2), která byla pověřena předáním Pavlova významného listu společenstvím domácích církví v Římě. To znamenalo, že jejím úkolem bylo na všech místech list vysvětlovat a autoritativně, jménem Pavla, autora listu, odpovídat na otázky ohledně obsahu listu. Byla tak říkajíc první komentátorkou toho velmi komplexního listu. Ale nejen to. Máme zde i (jak byla někdy označována) „apoštolku apoštolů“ Marii z Magdaly, kterou sám vzkříšený Ježíš „pověřil a vyslal“ se zprávou o jeho vzkříšení k apoštolům. 

Myslím, že není sporu, že biblické texty i příběhy mluví v této věci velmi rozmanitě.

Známý a respektovaný novozákonní odborník Craig Keener to shrnuje do čtyř možných řešení:

„Pokud se zdá, že některé texty ukazují jedním směrem a jiné jiným, máme několik možností:

1. Jedna skupina těch textů se mýlí. (To pro konzervativní evangelikály nepřipadá v úvahu.)

2. Bible ženám dovoluje některé druhy služby, ale jiné zakazuje.

3. Bible zakazuje službu žen ve většině případů, ale umožňuje výjimky ve specifických okolnostech, v takovém případě bychom měli takovou službu i dnes ve výjimečných okolnostech povolit.

4. Bible za normálních okolností dovoluje službu žen, ale zakazuje ji ve výjimečných okolnostech, v tomto případě bychom ji měli dnes ve většině případů povolit.“ ^[4]

Podle Craiga Keenera je druhý postoj pro mnoho dnešních křesťanských vykladačů nejpřijatelnější. Avšak ti, kteří jej zastávají, musí ve skutečnosti činit mnoho stejných interpretačních rozhodnutí, jako ti…

(Pokračování textu si můžete přečíst po zakoupení lednového čísla v sekci Předplatné.)

(Úvodní obrázek: unsplash.com/samuel costa melo)

1. https://ag.org/Beliefs/Position-Papers/Women-in-Ministerial-Leadership  ↑
2. Belleville, L. L., Blomberg, C. L., Keener, C. S., & Schreiner, T. R. (2005). Two Views on Women in Ministry (S. N. Gundry & J. R. Beck, Eds.; Revised Edition). Zondervan. ↑
3. Pierce, R. W., & Westfall, C. L., eds. (2021). Discovering Biblical Equality: Biblical, Theological, Cultural & Practical Perspectives (Third Edition). IVP Academic: An Imprint of InterVarsity Press. ↑
4. Keener, C. S. (2005). Women in Ministry: Another Egalitarian Perspective. In S. N. Gundry & J. R. Beck (Eds.), Two Views on Women in Ministry (Revised Edition, p. 209). Zondervan. ↑