Duševní zdraví je téma, které se poslední dobou řeší stále častěji, a dělá mi radost, že i v církvi o něm více mluvíme. Je velmi obtížné v jednom článku shrnout tolik důležitých věcí, ale pokusím se toho předat co nejvíce.
Data
Data o stavu duševního zdraví ukazují na kritický stav v této oblasti. Roste počet pacientů vyžadujících psychiatrickou péči, hlavně dětí, mladistvých a seniorů. Podle WHO se celosvětově duševní zdraví od pandemie zhoršilo. Z průzkumu Eurobarometr provedeného v červnu 2023 vyplývá, že téměř každý druhý člověk (46 % obyvatel EU) se v uplynulých 12 měsících potýkal s emocionálními nebo psychosociálními problémy, jako jsou pocit deprese nebo úzkosti.
V roce 2024 je na sociálních sítích 5,04 miliardy lidí. Z dat telefonů mladistvých vyplývá, že sledovaná skupina (věk 13–17 let) trávila se svým chytrým telefonem v průměru 4 hodiny a 11 minut denně a obrazovku telefonu zapínali v průměru 78krát denně. Nejvíce času adolescenti trávili na sociálních sítích – v průměru 74 minut denně. Nejpoužívanějšími sociálními sítěmi byly Instagram (průměrně 39 minut denně), TikTok (průměrně 23 minut denně), dále pak Snapchat, Facebook a Twitter. Téměř hodinu denně (59 minut) trávili se zábavními aplikacemi, jako například YouTube využívaný pro přehrávání videoobsahů (průměrně 42 minut denně), Netflix pro sledování filmů a seriálů (3 minuty denně) či Spotify pro poslech hudby (2 minuty denně). Z komunikačních aplikací používali adolescenti nejvíce Facebook Messenger (průměrně 12 minut denně), WhatsApp (4 minuty denně) a Discord.
Mladí lidé
V církvi vedoucí mládeží pracují se dvěma aktuálně nejmladšími generacemi – generací Z a generací Alfa.
Generace Z
Lidé narození v roce 1995–2010 (hranice rozdělování generací však není přesně stanovena). Jeden z výzkumů je popisuje takto: příliš časté používání mobilních telefonů, závislost na sociálních sítích, vytváření přirozených vztahů na internetu, on-line svět druhým domovem, nezájem o politiku, neschopnost zakotvit, netrpělivost a nestálost, práce zábavou, zakládání rodiny v pozdějším věku.
Generace Alfa
Narodila se po roce 2010 a charakterizuje ji nadprůměrná digitální kompetence (chytré telefony jsou považovány za nástroj zábavy i učení), mimořádná intuitivnost vůči digitálním médiím, otevřenost všemu novému a snadná přizpůsobivost změnám, práce není středem života, work-life balance hraje velkou roli; citlivost k projevům diskriminace (rasové, etnické, genderové, ideologické atd.); oceňování rozmanitosti; péče o duševní zdraví jedna z hlavních priorit. Tato generace vyrůstá v podmínkách plné globalizace – její vkus utváří světová hudba, literatura a produkty popkultury; je vychovávána za hranicemi jednotlivých zemí.
Co je tedy trápí?
Neustálé připojení k chytrým telefonům nebo tabletům způsobuje sníženou koncentraci, poruchy pozornosti, problémy s time managementem, a dokonce i potíže s budováním trvalých vztahů. Mladí lidé ještě nemají vyvinuté kritické myšlení, nedokážou se správně rozhodnout, zhodnotit. Krátká videa, jež mladí konzumují, a s nimi rychlé změny způsobují poruchy pozornosti.
Duševní zdraví je také nepříznivě ovlivněno vystavením neustálému informačnímu šumu, politickým a ekonomickým krizím a blížící se klimatické katastrofě. To vše způsobuje deprese, úzkosti, bipolární poruchy, různé závislosti, ale také poruchy příjmu potravy, sebepoškozování.
Ne každý má vážnou diagnózu, používání mobilu a internetu však velmi silně ovlivňuje obě generace. Přístup k neskutečnému množství informací a zábavy může vést k pocitu přemožení (overwhelmed). Třeba takový volební paradox – jedinec má tolik možností volby, že nakonec stejně lituje svého výběru a může se kvůli tomu cítit nešťastně. Stále mu v hlavě běží: „Co kdybych si vybral jinak?“
Jak mladým pomoct?
Nedávno jsme si v církvi udělali mini výzkum, kdy jsme se mladých lidí ptali na to, co jim vadí ve výchově a co by si přáli, aby rodiče změnili. Hlavní a často se opakující myšlenkou bylo NASLOUCHÁNÍ. Nikdo z nich nechtěl více kapesného, lepší dárky, ale jednoduše pochopení, nebo alespoň snahu o pochopení a naslouchání.
Naslouchejme svým dětem, vnoučatům, mládežníkům. Sami tohle očekáváme od Boha Otce, tak proč tak nejednat s těmi, které nám Bůh svěřil? Pokud se budeme snažit propojit s mladými lidmi, pochopit je, jejich reakce bude úplně jiná, než když je budeme poučovat, protože přece víme lépe a více, což mimochodem není vždy pravda. Mysleme na to, že jsou tvarováni jinými událostmi a produkty než my, a tím pádem jsou jiní, ale ne špatní. Ježíš je tady i pro generaci Z a Alfa!
Travte spolu čas. Vejděte do světa dítěte, teenagera, mladého dospělého. Pokud mu budete naslouchat, více ho poznáte. Ve své praxi psychologa pracuji s rodiči teenagerů, a často jim nabízím tento krok – vejděte do jejich světa. Pokud mají rádi nějaký žánr filmu, koukněte na to spolu. Pokud je to nějaký sport, podpořte je v tom. Žel rodiče často reagují spíš negativně a tvrdí, že na tohle nemají čas nebo je to pod jejich úroveň. Takto dítěti dávají najevo, že na něj nemají čas a že ono je pod jejich úroveň. Způsob, jakým trávíme se svými dětmi čas, má obrovský vliv na jejich pocit sebehodnoty.
Mluvte s mladými o těžkých věcech. Pokud máte horší období, neskrývejte to, stejně si toho rodina všimne. Tak můžete naučit mladé lidi, že nemusí skrývat své slabosti. Jako Pavel píše do Korintu, že v lidské slabosti se může oslavit Ježíš, máte příležitost to naučit své děti. Mluvte o nebezpečích, jaká s sebou nesou internet a telefon.
Nebojte se stavět hranice a říct ne. To, že dítě milujete, neznamená, že může dělat, co se mu zlíbí. On-line svět je sice druhým domovem pro mladé lidi, ale jejich mozek se ještě nějakou dobu bude rozvíjet (cca do 20–25 let). Opět, učme se z Bible, kdy Pán Bůh dává lidem možnost svobodného rozhodnutí, ale také dává hranice a v lásce říká Ne. Vysvětlete, proč dítěti omezujete čas na internetu, proč nemůže mít konkrétní aplikace nebo hrát nějaké hry. Můžete toho využít k rozvíjení kritického myšlení. Proč je něco dobré a něco špatné? Zjišťujte společně informace a nastavujte hranice, které budou odpovídat věku dítěte, teenagera.
Pokud je to potřeba, najděte psychologa. Stále bojujeme se stigmatizací psychologické pomoci, ale tu opravdu potřebujeme. Jsou situace, kdy to bez psychologa prostě nepůjde, a to neznamená selhání. Pokud jdete k doktorovi, taky se tak za to stydíte? Nebo máte pocit, že jste selhali? Psycholog nemusí být tou poslední možností, kdy už řešíte opravdu těžké věci. Těm ale můžete předejít, pokud bude zastávka u psychologa spíše na začátku cesty než na konci.
Na Kristfestu jsem měla výsadu sloužit jako poradce, a pár lidí mi po rozhovoru řeklo, že z toho měli obrovský strach a nevědí proč, když to nakonec bylo skvělé a rozšířilo jim to perspektivu a ukázalo nový pohled. Proto se nebojme si zajít pro odbornou pomoc.
Co víc jako křesťané můžeme pro mladé udělat?
Nejsem jen psycholog, ale i vedoucí mládeže a fandím spolupráci odborníků z oblasti psychologie s duchovními vedoucími v církvi, proto mluvte o svém dítěti s vedoucím mládeže nebo s někým, kdo se o vaše dítě stará. Nespoléhejte na to, že církev vše vyřeší za vás a „opraví“ vám dítě. Spolupráce je neskutečně moc důležitá, nebojte se jí.
Pravidelně se za své dítě modlete, ať už je jakéhokoliv věku. Přece jen Jakub píše, že „vroucí modlitba spravedlivého dokáže mnoho“ (Jk 5,16), a Petr „Probuďte se, mějte se na pozoru! Váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá kořist.“ (1Pt 5,8–11) Nenechte ďábla krást vaše děti, ale bojujte za ně v modlitbě.
A nakonec, jste příkladem pro své děti, ukazujete mladým lidem Boha. Nebuďte pokrytečtí, ale upřímní. V církvi je obrovská skupina mladých lidí, kterým život s Bohem nedává smysl, ne kvůli chybám rodičů, ale kvůli tomu, jak se rodiče k těm chybám postavili. Setkala jsem se se zlomenými mladými lidmi, protože jejich rodiče během týdne žili jiný život než v neděli. Děti to vidí a něco se skrze to učí. Je na vás, co to bude.
Závěr
Mladí lidé bojují s celou škálou problémů, podívali jsme se jen na střípek z nich. Snad nám to rozšířilo pohled a pomohlo mladé lidi více pochopit. Naslouchejme jim. Každý bojuje s něčím jiným a nemáme přesný návod, jak každý z problémů vyřešit. Tvořme pro ně bezpečné prostředí, kde budou moci růst, poznávat Boha a sebe. Mladí lidé nás potřebují a my zase je!
Wiktoria Fiurášek, AC Hlučín
Pracuje jako psycholožka.