Je jen málo témat, kterým je věnováno tolik pozornosti jako tématu manželství. Má to svou logiku – už od Adama a Evy většina mužů i žen touží prožít nádherný, láskyplný a smysluplný vztah s opačným pohlavím. Je to prostě v nás zakódováno, a tak každá generace svádí stejný zápas – jak to udělat, aby se nám to manželství povedlo a aby bylo tím nejlepším vztahem, jaký můžeme zakusit? Při hledání toho „pravého návodu“ na šťastné manželství rozkopávají muži i ženy jako zlatokopové „zemi knihoven, internetu, chodí a jezdí na různé semináře a stále věří v nalezení té zlaté žíly…“

A tak si i my s manželkou dovolíme předhodit „davu zlatokopů“ pár valounků s nadějí, že jim pomohou. 🙂

Prožili jsme spolu již 33 let. Ty roky často nebyly vůbec lehké, ale rozhodli jsme se to nevzdat a udělat to nejlepší pro to, abychom spolu prožili ten nejkrásnější život. 

Zde je pár dovedností a moudrostí, které udělaly naše manželství krásným a pro nás dva velmi přitažlivým.

Přijetí a sladění našich rozdílností

Každý z nás vyšel z úplně jiného rodinného prostředí, a proto jsme si do manželství přinesli naprosto rozdílné systémy dělání vlastně absolutně všeho. To víte, že nás to na začátku hodně rozčilovalo, když ten druhý dělal ty nemožné divnosti – vysávání v sobotu ráno, místo v pátek odpoledne, touha všude pověsit paroží a vyplnit místnost starožitným nábytkem, proč všechno dělat spolu, když bychom toho udělali mnohem více jako jednotlivci, nejlepší je mít sprchový gel a šampón na vaně, a ne kdesi na poličce, lepší je shromažďovat zásoby pro rodinu, než je rozdávat, nechápu, proč se musí šíleně uklízet, když má přijít návštěva atd.

Bojovali jsme nevědomky za nádheru myšlenek a zvyklostí rodin, ze kterých jsme pocházeli, ale úplně nám uniklo, že máme velký úkol – vytvořit své hodnoty, své návyky, své tradice, své systémy. Naštěstí nás v tom Ježíš nenechal a my to celkem brzo uviděli a začali o všem mluvit, společně spolu hledali, co chceme, přestali bojovat a začali budovat. Vždyť je to nádhera, vzít to nejlepší z našich rodin, životů, osobností a „stvořit“ něco, co na této planetě ještě nikdy nebylo = NÁŠ DOMOV, NAŠI RODINU.

Ten samý proces jsme museli zopakovat ohledně rozdílů svých osobností, rozdílných darů a talentů, rozdílu pohlaví – mimochodem, víte, že je velký zázrak, že dvě tak rozdílná pohlaví, jako je muž a žena, dokážou společně prožít vedle sebe mnoho desítek let a ještě šťastně?

Museli jsme přestat bojovat proti sobě a začít objevovat bohatství, kterým nás Bůh v tom druhém obdaroval.

Komunikace

A jsme logicky u další dovednosti, dalšího zlatého nugetu. Je jím komunikace. Museli jsme si každý hodně osedět zadek ve svém zákopu, kdy jsme každý sám vymýšleli, jak nad druhým argumentačně zvítězit, jak velký kalibr zbraně použít. Nebo jsme byli ponořeni v bažině své bolesti a zoufalství z toho, že mě ten druhý nechápe, nerozumí, nechce mi naslouchat. A tak, špinaví od střelného prachu a zamazáni bahnem zoufalství jsme prosili Ježíše o pomoc. 

A pak se to stalo…

A pak se to stalo – Ježíš k nám začal mluvit a oba jsme uviděli, jak MOC je důležité udělat vše pro to, abychom uslyšeli, co se nám, možná neuměle, ten druhý snaží říci. Vždyť nejsme konkurence, ale jedno tělo. Vždyť nejde o to, prosadit jen svůj „nejlepší názor“, ale najít láskyplnou jednotu…

(Pokračování textu si můžete přečíst po zakoupení pdf verze v sekci Předplatné.)

(Úvodní obrázek: Pixabay.com)