Bible začíná tím, že Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem. Avšak lidské dějiny jsou dějinami selhání právě v tomto povolání. Nejen lidé v ráji, ale i „Boží synové“, kteří si brali lidské dcery, se řídili vlastními ambicemi místo Boží vůle. Ani potopa lidstvo nenapravila – místo Božího obrazu chtěli budovat obraz svůj a své jméno stavbou věže Bábel. Proto Bůh zmátl jazyky národů, rozehnal je po celé zemi a rozhodl se začít znovu: povolal Abrahama a jeho ženu Sáru, aby skrze ně vznikl nový národ – Izrael.

Izrael nebyl jako ostatní národy, čteme, že „Hospodin sám ho vedl, žádný cizí Bůh s ním nebyl“ (Dt 32,12). Ostatní národy svěřil pod vládu své božské rady, pod vládu nebeských mocností: „Když nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu Synů Božích“ (Dt 32,8).¹

Bohové národů

Každý národ, každá kultura měla svůj vlastní panteon, v němž jednotliví bohové řídili různé oblasti života a přírody – od řek a lesů až po válku, plodnost či spravedlnost. Egypt uctíval Ra, boha slunce s hlavou sokola. Babyloňané se klaněli Mardukovi, bohu hromu a války. Řekové vzývali Dia, nejvyššího vládce z hory Olymp, obávaného pro jeho blesky.

Bůh Izraele

Mezi národy starověkého světa byl jeden zcela výjimečný – Izrael, potomci Abrahama a Sáry. Uctívali jediného Boha, Hospodina, a nezobrazovali si ho, což bylo zcela neslýchané. Pohanské chrámy skrývaly modly, ale hebrejský chrám byl prázdný. Jedno z přikázání totiž zní: „Nezobrazíš si Boha…“ (Ex 20,4)

Při posvěcení chrámu Šalomoun prohlásil: „Hospodin praví, že bude přebývat v mrákotě“ (1Kr 8,12). Mojžíš se dozvěděl: „Nemůžeš spatřit mou tvář, neboť člověk mě nesmí spatřit, má-li zůstat naživu“ (Ex 33,20). A Izajáš to později potvrzuje: „Věru, ty jsi Bůh skrytý…“ (Iz 45,15). „Hebrejský zákaz vytvářet obraz Boha byl moudrým projevem pokory. Jak mohou obyčejní smrtelníci bezchybně zobrazit věčnou transcendenci? A chybovat při zobrazení božského znamená vytvářet modlu – falešný a zavádějící obraz Boha. Proto je žádný obraz Boha lepší než falešný obraz Boha.“²

Proto je žádný obraz Boha lepší než falešný obraz Boha.

Tento zákaz byl nezbytný kvůli lidské domýšlivosti, která dokáže tvořit jen modly. Když se však sám Bůh rozhodne zjevit a vytvoří svůj vlastní pravý obraz v těle Krista, všechno se tím mění. Vtělením se neviditelný Bůh Izraele stal viditelným v Ježíši z Nazareta…

Text si můžete dočíst po zakoupení zářijového čísla ŽvK v sekci Předplatné.

Úvodní obrázek: Agnolo Gaddi, Ukřižování, wikipedia.org