Připravit si dobré kázání je veliká dřina. Již jako mladý kazatel jsem vypozoroval, že proces přípravy sestává z více fází, které se od sebe vzájemně odlišují způsobem myšlení. Později, po letech, jsem tento koncept (mnohem propracovanější) objevil v literatuře. Jeho základem je pět fází, přičemž každá z nich vyžaduje jiné myšlenkové nastavení. Jeho adaptaci na naše podmínky nyní předkládám.
FÁZE 1: HLEDÁNÍ INSPIRACE
V této fázi hledáme inspiraci pro své kázání, článek, přednášku či cokoli podobného. Sbíráme materiály, modlíme se, čteme Bibli a pročítáme i další pomocnou literaturu. Jde o proces známý z brainstormingu, to znamená, že zapisujeme veškeré myšlenky, aniž bychom je kriticky hodnotili.
Nastavení mysli: inspirativní, nekritické
FÁZE 2: VYJASNĚNÍ
V této fázi máme dostatek materiálu a nyní je cílem stanovit tezi, tedy rozhodnout se, o čem budu mluvit. Kromě materiálu, který mám před sebou, beru v potaz rovněž duchovní situaci a potřeby svých posluchačů.
Nastavení mysli: logické, analytické, kritické
FÁZE 3: PROSÍVÁNÍ
Nyní, když víme, o čem budeme mluvit, rozhodneme se, co z poznámek nasbíraných v první fázi použijeme a dále rozvedeme. Klademe si otázku „Co z toho podporuje myšlenku kázání?“ Ostatní nemilosrdně škrtneme.
Nastavení mysli: kritická autocenzura
FÁZE 4: ODSTUP
V originále se tato fáze nazývá „inkubace“ a jejím smyslem je dát si od práce odstup, nechat ji trochu uležet. Tím získáme kritický nadhled…
(Pokračování textu si můžete přečíst po zakoupení květnového vydání ŽvK v sekci Předplatné.)
Martin Moldan, biskup AC
Úvodní obrázek: pixabay.com
