Tuto větu o dobrovolnících pronesla Hedvika Tótová, která byla úplně první, kdo přijel na jižní Moravu pomáhat pod hlavičkou Diakonie Apoštolské církve. Vyprávěla o tom, že Moravská Nová Ves, kam se sama dostala den a půl po zásahu tornáda, byla nasycena atmosférou hrůzy, zoufalství, chaosu, ale i naděje, víry a obrovské lidské sounáležitosti. 

„Lidi sedí a hledí na to, jak jim cizí lidi vynášejí věci z domu. Sice jim někdo pomáhá, ale oni museli opustit svůj domov, kde vyrostli nebo který nedávno postavili. Mysleli si, že měli štěstí: Přežili a dům stojí. A teď se bude bourat a oni ani nesmí dovnitř. Je to druhá tragédie, která je potkává. Jiní lidé mi ukazují, kde stál jejich dům. Ve svých myslích ho pořád vidí před sebou,“ vzpomíná mladá žena a je vidět, že to pro ni, i přes její oporu v Bohu, byly náročné chvíle. 

Diakonie Apoštolské církve jednala po tornádu okamžitě. A začala realizovat svou strategii pro další dny a týdny: Jasný a vždy aktuální infoservis pro dobrovolníky a dárce prostřednictvím svých kanálů (e-mailing na všechny sbory, webové stránky, sociální sítě, osobní kontakt), oslovení databáze dobrovolníků svého SOS týmu a zřízení účtu pro sbírku Tornádo.

Sbory v Hodoníně a Břeclavi byly velmi aktivní, vybíraly peníze a nabízely zázemí dobrovolníkům z daleka – ubytování, jídlo i sounáležitost a duchovní podporu. Výhodou bylo, že na Břeclavsku a Hodonínsku přímo působí středisko Diakonie Nadosah – potravinová pomoc. Okamžitě začalo v místě pomáhat, přivezlo guláš a zásobovalo krizová střediska surovinami, aby bylo možné nasytit co nejvíce lidí, kteří přijeli odklízet trosky a suť. 

„Rozhodli jsme se v první vlně koordinovat dobrovolníky z Apoštolské církve, kteří jezdili v individuálních skupinách. Ve druhé vlně pak nastoupil náš SOS tým. Vybrali jsme zatím tři rodiny, kterým pomáháme větším dílem. Opravujeme podkroví rodině v Moravské Nové Vsi a dvěma rodinám pomůžeme se stavbou nových domů po demolici. Materiál platíme z výnosu sbírky Tornádo, práce je dobrovolnická,“ popisuje Ivo Sysala přístup Diakonie. 

SOS tým byl založen v roce 2020. Dal formální podobu aktivitám, se kterými Diakonie a členové sborů přicházeli v krizových situacích už dříve. Všichni by byli raději, kdyby takový tým nikdy nenašel své uplatnění. To ale přišlo brzy. 

„Tento tým je odpovědí na volání o pomoc – proto SOS. Je to skupina bratrů a sester připravených vyrazit jako dobrovolníci kdykoli. Nebojí se práce a jsou ochotní obětovat svůj čas, energii i finance. Řekl bych, že křesťanství má tento přístup zapsaný přímo ve své DNA. Taková bratrská pomoc fungovala vždy, například po povodních v roce 1997, jen to probíhalo poněkud živelněji. Nyní jsme však této krizové službě dali trochu pevnější řád a organizaci. Chceme, aby lidé v církvi věděli, že se v podobných situacích, jako nastala nyní, mohou obrátit na naši Diakonii a my jsme schopni takřka okamžitě zareagovat,“ uvedl Ivo Sysala, ředitel Diakonie. Ten sám vyrazil na Moravu několikrát. Pochopila jsem, že potřeboval v té hrůze i něco hmotného – vzít lopatu a přiložit ruku k dílu. 

Chceme, aby lidé v církvi věděli, že se v podobných situacích, jako nastala nyní, mohou obrátit na naši Diakonii a my jsme schopni takřka okamžitě zareagovat,“ uvedl Ivo Sysala, ředitel Diakonie.

Celý SOS tým vede Stanislav Bocek: „Vítáme do naší databáze dobrovolníků muže, ale i ženy především z prostředí křesťanských církví. Ti mají pak s námi dobrovolnickou smlouvu, projdou školeními. Máme k dispozici kvalitní vybavení a spoustu různého nářadí a také plán organizace krizové pomoci.“ 

Diakonie bude na jižní Moravě pomáhat dlouhodobě. První nadšení a solidarita už u jiných mnohdy opadla, ale pomoc je potřeba stále. To byla strategie od počátku. Vytrvat. 

V tom Diakonii pomůže jakákoli finanční podpora, modlitba i nabídka dobrovolnictví.

Za Diakonii Zuzana Křivánková

Diakonie Apoštolské církve pro jižní Moravu

• vyhlásila finanční sbírku Tornádo a z ní přispívá na opravy a stavby domů
• zajišťovala infoservis pro lidi ze sborů Apoštolské církve
• koordinovala dobrovolníky ze sborů mířící na postižená místa
• ve spolupráci se sbory v Hodoníně a Břeclavi zajišťovala zázemí pro dobrovolníky
• poslala svůj SOS tým
• ze střediska Nadosah – potravinová pomoc poskytuje potraviny a suroviny na přípravu jídel krizovým centrům a dobrovolníkům
• ve spolupráci s břeclavským sborem pomáhá finančně i fyzicky prostřednictvím SOS týmu rodině Tichých a Kvasnovských, dalším sedmi rodinám pomáhá finančními dary v rozsahu od 20 do 300 tisíc korun.
• výnos sbírky Diakonie Apoštolské církve (k datu uzávěrky) více než 2 miliony korun.
• číslo účtu Tornádo 2701665899/2010, VS 2406
• www.diakonieac.cz – stránka Tornádo
• www.facebook.com/diakonieac

„Jsem kuchař a pracovník prevence kriminality, ale taky dobrovolník střediska Nadosah. Hned v sobotu jsem s bratry uvařil 150 porcí guláše a dovezli jsme ho lidem v Moravské Nové Vsi. První moment byl hrůza, děs, nemohl jsem uvěřit svým očím. Všude jsem viděl ten lidský strach. Ale pak jsem taky viděl soudržnost, a jak si lidi pomáhají. To bylo lepší. Když přijede cikán, lidi to berou divně. Řešili, kdo že prý bude hlídat tu partu dvanácti cikánů. Ale když viděli, že pracujeme, přišli a poděkovali nám. Já už su zvyklý na leccos. Prošel jsem různými životními zkouškami. Pro mě je důležité, že to dělám pro Boha,“ povídá Radek Danihel (AC Břeclav) o tom, jak pracovali v Lužicích 5. 7. spolu s přáteli, bratry z církve a dalšími lidmi z IQ Roma servis.

„Lidi měli polozbořené domy, ale i tak chodili a pomáhali sousedům, když měli chvíli času a nemohli zrovna pracovat na svém. Když jsem viděla tu zkázu, nedokázala jsem nepřijet druhý den i přes své obrovské vyčerpání. Bylo to strašně náročné, ale nelituju, že jsem tam byla. Seznámila jsem se se spoustou zajímavých, ochotných a pracovitých lidí. Řekla bych, že tam bylo dost lidí na manuální práci. Ale ukázalo se, že chybí lidé schopní organizovat, pracovat s počítačem, zodpovídat za materiální sbírky a tu zodpovědnost unést,“ dodává své zkušenosti Hedvika Tótová (AC Uherské Hradiště).