Ravi Zacharias patřil mezi hvězdy širšího evangelikálního světa. Charismatický Ind s hustou bílou kšticí byl žádaným a respektovaným řečníkem, ale také schopným vedoucím – úspěšně se mu podařilo vybudovat a následně téměř zmonopolizovat oblast křesťanské apologetiky. Organizace, kterou založil a která nesla hrdě jeho jméno, Ravi Zacharias International Ministries (RZIM), zaměstnávala více než sedmdesát mezinárodních řečníků a apologetů, kteří cestovali, psali knihy a vyzbrojovali lidi po celém světě k obhajobě evangelia. 

Když na jaře roku 2020 Ravi zemřel ve věku 74 let na rakovinu křížové kosti, internet zaplnily nekrology a vzpomínky na Raviho Zachariase jako výjimečného muže a jedinečného Božího služebníka. Zaměstnanci RZIM, církevní představitelé, ale i osobnosti veřejného života na Zachariase vzpomínali s láskou a respektem. Tato všechna chvála však neměla dlouhého trvání a obraz Raviho jako nezapomenutelné legendy apologetiky se začal bortit. Netrvalo dlouho a tam, kde by se dříve psalo evangelista a velký Boží muž, se najednou začala objevovat slova jako predátor a násilník.

Není třeba celý příběh vyprávět do detailu znovu, protože o něm tento článek není. Ale jen ve stručnosti je možné zmínit základní body. Ravi Zacharias se narodil v Indii, kde se stal křesťanem po neúspěšném pokusu o sebevraždu. Stal se z něj kazatel a evangelista, ve dvaceti letech se přestěhoval do Kanady, kde se zapojil do služby v denominaci Christian and Missionary Alliance, kde mj. učil na teologickém semináři. V roce 1983 dokonce vystoupil jako řečník po boku Billyho Grahama v Amsterodamu a v roce 1984 založil již zmiňované RZIM. Měl několik pořadů v rádiu, psal knihy a postupně se k němu přidávali další respektovaní evangelisté a apologeti. Vliv Zachariase byl obrovský a jeho organizace rostla. Tu a tam se nad ním objevil mráček pochyb, ať už kvůli přehánění ve věci akademických pozic, které údajně zastával, či dosaženého akademického vzdělání. Bouřkový mrak se nad Zachariase dostal v roce 2017 v podobě obvinění od Lori Anne Thompsonové z nevhodného chování intimní povahy, ale ten se podařilo, alespoň na čas, odehnat pryč obviněním Lori Anne z vydírání a uzavřením mimosoudní dohody spojené s dohodou o mlčenlivosti (NDA). Tento mrak se však o několik let později vrátil s celým hurikánem.

Ravi a jeho vliv na můj život

Už nevím, kdy jsem se poprvé setkal s Ravi Zachariasem a jeho tvorbou, ale mohlo mi být tak šestnáct. Jako dítě z rodiny pastora mě celkem zajímala Bible a teologie, ale objev křesťanské apologetiky přinesl revoluci do mého života. Možnost obhajovat Bibli racionálními argumenty byla fascinující. Poslouchat vzdělané a inteligentní křesťany mluvit o Bohu, světě, filozofii i vědě, vést formální debaty a přinášet procítěná, ale intelektuálně robustní kázání, bylo pro mě jako vstup do říše divů. A v této říši se Ravi Zacharias tyčil jako titán. Jeho pořady Let My People Think a Just Thinking byly jedněmi z prvních podcastů, které jsem poslouchal, a Raviho životopis Walking From East to West jsem poslouchal jedno léto o prázdninách při práci na domě. S přemírou různých přednášek, které Ravi na internetu měl, jsem měl každý den co poslouchat. Mé okolí mi pomalu dávalo najevo, že začínat každou třetí promluvu slovy „Ravi říkal…“ je už trošku trapné. 

Postupem času jsem však naposlouchal od Raviho, co se dalo, a můj zájem se přesunul k jiným autorům a jiným tématům. Mnoho z Raviho ve mně však zůstávalo – myšlenky, argumenty, přístup k evangelizaci. Můj zájem i studium se postupně napřely jiným směrem, a dokonce ani apologetika pro mě již nebyla klíčová, stále však jsem si Raviho vážil jako někoho, kdo mě nepřímo formoval v mém duchovním dospívání. Když pak přišla zpráva o jeho skonu, se zájmem jsem si poslechnul laskavé vzpomínky jeho spolupracovníků a byl jsem jimi pohnut. 

Bublina praskla

Netrvalo však dlouho a titíž kolegové, kteří Raviho vynášeli do nebe, se od něj začali distancovat a volat mea culpa. Z bouřkového mraku se stal totiž hurikán a obvinění z nevhodného sexuálního chování začala pršet. Masérky z lázní, které Ravi Zacharias spoluvlastnil, se začaly ozývat, že se k nim během masáží bělovlasý Ind choval více než nevhodně, obnažoval se před nimi nepřijatelným způsobem a nutil je proti jejich vůli ke skutkům sexuální povahy. To vše mělo být promícháno notnou dávkou duchovní manipulace. I když se před lety Ravimu a jeho kolegům ve vedení RZIM podařilo soudní tahanice s Lori Anne Thompsonovou zamést pod koberec, této smršti se těžko mohlo postavit cokoliv, i kdyby tím byla největší apologetická organizace na světě. RZIM vedená Raviho dcerou nakonec najala nezávislou vyšetřovací agenturu, aby prozkoumala, jak jsou daná obvinění věrohodná. Už předběžná zpráva, kterou kancelář Miller&Martin vydala těsně před Vánoci roku 2020, byla devastující. Většina pochybností byla ta tam a hájit počestnost Raviho bylo téměř nemožné. Povaha a množství obvinění poukazovaly na dlouhotrvající vzory nemravného jednání a zneužívání, promyšlenost a plánování; nešlo o pár drobných morálních poklesků, ale o roky, snad i dekády trvajícího sexuálního hříchu a duchovní manipulace. Otázka, jak to mohl nějaký křesťan udělat, se pomalu proměňovala v otázku, zda vůbec někdy byl ten člověk křesťan.

Poučení z pádu hrdiny

Raviho pád mě zasáhnul osobně. V letech před skandálem jsem ho aktivně nesledoval a nečetl, v jistém smyslu jsem měl totiž pocit, že z jeho tvorby nemohu nic nového získat. Přesto však jsem se zajímal o to, co se stalo, zprávu kanceláře Miller&Martin jsem si přečetl a vyslechl jsem pár velmi dobrých komentářů od lidí, kteří byli celému problému o něco blíže. 

Není naším úkolem chránit reputaci církve, ale být poslušni Kristu.

Jedním z největších poznatků, který jsem si odnesl, je, že není naším úkolem chránit reputaci církve, ale být poslušni Kristu. Již roky před tím, než se obraz Raviho jako moudrého křesťanského guru sesypal jako domeček z karet, se ozývaly hlasy, že něco není v pořádku. Již roky někteří lidé poukazovali na to, že Ravi neoprávněně používá titul doktor a že se snaží nadsadit svoje akademické renomé daleko za hranice toho, co je pravda. Jedním z hlasitých kritiků byl Steve Baughman, který nesrovnalosti pozoroval a vytrvale na ně upozorňoval. Jenže měl jeden problém – byl ateistou. Bylo tedy velmi snadné jeho vystupování zařadit jako ďábelský útok na službu evangelia, kterou Ravi a jeho organizace přinášeli. Málokdo z nás křesťanů byl ochoten slyšet pravdu, když vrhala špatné světlo na náš idol. A nejhorší na tom bylo to, že Ravi to věděl a zneužíval toho. Oběti jeho jednání dosvědčily, že je Ravi nutil k mlčenlivosti mj. tím, že tvrdil, že kdyby se o jeho chování někdo dozvěděl, ublíží to církvi a víře mnohých lidí. Ve skutečnosti to byl však sám Bůh, který dovolil skandálu vyplynout na povrch a odhalit pravdu. Stvořitel sám má větší zájem na tom, aby se obětem dostalo zadostiučinění, než má zájem, aby poklesky vedoucích v církvi byly ututlány. A o co má zájem náš Pán, měli bychom mít zájem i my.

Dalším poučením je, že naše víra nestojí na lidech, ale na Ježíši. Pád člověka, který pro nás mohl zosobňovat Krista, sice může otřást naší vírou, ale pokud je zdravá, neměl by ji zničit. I když může být pro křesťanského vedoucího výhodné činit své následovníky závislé na sobě samém, ve skutečnosti správné vedení a učednictví uschopňuje lidi, aby dokázali stát na vlastních nohou. I když Raviho svědectví zničil skandál, já už jsem v tom čase byl dost zralý na to, aby to nezasáhlo můj vztah s Bohem. 

Třetím poučením je, že všechna pravda je Boží pravda (jak pravil sv. Augustýn). Cokoliv pravdivého, co kdy Ravi řekl a vyučoval, nepřestalo být pravdou ani po tom, co se odhalila zvrácenost jeho konání. Citovat v kázání bych se ho už asi neodvážil, ale nelituji času, který jsem věnoval studiu apologetiky skrze jeho přednášky a knihy.

Poslední ponaučení, které zde zmíním, je spojeno s uvědoměním si lítosti nad tím, že skandál vyplul na povrch až po jeho smrti. Dokud žil, měl velkou moc umlčet kritiky a ochránit svoji reputaci. Aureola kolem Raviho charismatické osobnosti odrazovala blízké spolupracovníky od toho být zvídavější, když přicházely pochybnosti. Málokdo se dokázal ozvat, že ochranné mechanismy v RZIM nejsou řádně uplatňovány na pana zakladatele. Přitom, kdyby se skandál provalil v plné míře dříve, možná by měl Ravi možnost činit pokání a smířit se se svým Bohem. Proto když si raději zakrýváme oči, abychom neviděli, nebo dokonce nepravost kryjeme v zájmu zachování dobrého PR církve, odepíráme lidem možnost činit pokání.

Nesmíme opakovat chyby

Ravi nebyl jediný skandál církevního představitele, ale patřil rozhodně mezi ty větší. A určitě přijdou další. Jako křesťané chápeme, že žijeme v padlém světě a každý člověk je hříšný, a chápeme, že hloubka zkaženosti lidského srdce není nekonečná jen díky milosti Boží. Proto bychom měli ale být obezřetní a důslední. Každý z nás může zhřešit a je jedno, jak slavní či neznámí křesťanští vedoucí jsme. Pád RZIM slouží jako obrovské varování, ze kterého je možné se poučit. „Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí.“ (Ga 6,7)