(japonsky Dobrý den!)

Rozhovor s Markem a Sally Jaxa-Roženovými, pastorským párem sboru TLEA Praha, zaštítěným AC

(Úvodní obrázek – Marek a Sally s Michalem Beranem, vlevo)

Marku a Sally, mohli byste se prosím čtenářům představit a přiblížit jim svůj životní příběh?

Marek: Jmenuji se Marek Jaxa-Rožen a je mi 58 let. Ve svých 20 letech jsem byl rozbitý člověk, hledal jsem pomoc, na lidi jsem už nespoléhal. Modlil jsem se, pokud je Bůh, ať mi pomůže. Začal jsem pak cítit Boží lásku, jak ke mně přichází zvenčí. Tou dobou jsem v domě svého pradědečka našel Nový zákon (překlad Rudolfa Cola), začal ho číst a uvěřil jsem, že Ježíš byl vzkříšen. Kamarád mi pak doplnil důležité informace. Začal jsem chodit do ČCE Maniny. Psal se rok 1986.

Sally: Jmenuji se Sally Jaxa-Roženová a jsem Japonka. Na konci roku 1996 mi Bůh otevřel dveře k práci průvodkyně japonských turistů v Praze. Když jsme se ve sboru v Japonsku za to s ostatními modlili, Bůh mi jasně řekl: „Budeš mostem mezi Českou republikou a Japonskem.“

Byla jsem si jistá, že je to Boží vůle, a tak jsem se už na jaře roku 1997 ocitla v Praze. V roce 1998 mě náš japonský sbor TLEA (The Light of Eternal Agapé – světlo věčné Boží lásky) ustanovil jako misionářku v České republice.

A jak jsem se obrátila? V Ježíše jsem uvěřila na základní škole. Blízko ní stál katolický kostel a moji kamarádi tam chodili do nedělní školy. Pozvali mě a já tam slyšela o Bohu a o Bibli. Všechny moje modlitby k Ježíši byly vyslyšeny, a tak jsem jednoduše uvěřila srdcem, že Bůh je Ježíš.

Jak jste se seznámili?

Marek: Se svou ženou Sally jsem se seznámil v KS v roce 1997. Do Česka přišla jako misionářka. Já si jí moc vážil, že přišla do cizí země jako Rút, ale nemyslel jsem na ni jako na manželku. Pak mě trochu „naťukli“ sourozenci ve víře, já Sally začal pomáhat při bohoslužbách a pak jsme spolu začali chodit. Už předtím jsem se několikrát účastnil akcí japonské církve, když přijel jejich tým do ČR, protože mi byli svými důrazy velmi blízcí. Jako manželé žijeme spolu už 20 let.

Sally: Když jsem byla ještě svobodná a neplánovala se vdát, požádala jsem jednoho staršího sboru, aby se modlil za mé manželství. Dostala jsem proroctví: „Bůh ti nejprve ukáže, kdo má být tvůj manžel. Zatím toho bratra ještě nemiluješ. City ti dám později.“ Uprostřed toho proroctví jsem v srdci silně slyšela „Marek“. Každé proroctví se však musí zkoumat. Proto jsem zkoumala tři a půl roku, zda je opravdu od Boha. Po té době mi Bůh dal různá potvrzení a slova a v roce 2003 jsme se s Markem vzali.

Jak jste se dostali do AC?

Marek: Hledali jsme místnost pro naše bohoslužby a narazili jsme na AC Maranatha, přesněji řečeno na pastora Michala Berana. Michal má „slabost“ pro Japonsko, jeho kulturu, přírodu… Jako pastor nám velmi pomáhal. Měl pro nás otevřené srdce. Následně jsme se stali přidruženými členy AC. Je pro nás důležité být součástí Těla Kristova. Cítit podporu, moci se společně modlit. Velikostí jsme spíše stanice. Během covidu jsme přešli na bohoslužby přes zoom, a to trvá dodnes. „Vysíláme“ z domu, kde pečujeme o moji matku. Je to tak pro mě v tuto dobu méně stresující, než kdybych musel někam dojíždět.

Hledali jsme místnost pro naše bohoslužby a narazili jsme na AC Maranatha, přesněji řečeno na pastora Michala Berana.

Sally: Po svatbě Bůh dovolil různé problémy a těžkosti ve vztahu k mé církvi, až jsem ji v roce 2006 opustila. Současně jsem opustila i svou pozici misionářky. Pak přišlo těžké období trápení ve víře. Nicméně, v roce 2013 Bůh vyslyšel moje zoufalé prosby provázené půstem a Marek i já jsme nezávisle na sobě dostali od Boha slovo z 1Pa 28,10: „Nuže pohleď, že Hospodin si tě vyvolil, abys postavil dům pro svatyni. Posilni se a jednej.“

Modlili jsme se s Markem a přijali, že tím domem má být sbor. Bůh nám také ukázal, že máme povolání v TLEA. Rozhodla jsem se tedy do TLEA vrátit a současně jsem opět vstoupila do služby misionářky v České republice, protože Boží dary a povolání jsou neodvolatelné.

Rozhodli jsme se začít budovat sbor TLEA Praha. Když jsme v centru Prahy hledali místo pro bohoslužby, potkali jsme právě Michala Berana, pastora AC Praha Maranatha. Řekla jsem mu celé své svědectví a že jsem opustila svoje povolání od Boha a odešla z TLEA, ale zase se tam vrátila. On mi na to řekl: „Tys odešla ze svého sboru a zase ses tam vrátila. Proto ti mohu důvěřovat.“ Tato slova nikdy nezapomenu! Přijal nás s otevřenou náručí, i když nás neznal, a dovolil nám používat sborový prostor v neděli odpoledne. To bylo naše první setkání s AC.

Jaká je vaše pozice ve sboru Maranatha? Jak se vám s AC spolupracuje? 

Marek: Do TLEA jsem vstoupil v létě 2013. Předtím jsem, jak už jsem zmínil, byl členem ČCE Maniny, pak KS. Účast na našich bohoslužbách odpovídá velikostí spíše skupince. Lidé se připojují z ČR i Japonska. V různých obdobích jsme sloužili třeba japonským studentům, kteří studovali v Praze, nebo turistům, kteří nás našli přes internet.

Sally: Náš sbor TLEA Praha není součástí sboru AC Maranatha, ale jsme pod jeho záštitou. Vybudovali jsme si vzájemný vztah důvěry. TLEA Tokio několikrát do České republiky vyslala misijní tým a pokaždé jsme měli společné shromáždění.

V roce 2016 byl v kostele sv. Martina ve zdi společný vánoční koncert za účasti českých, ukrajinských a japonských křesťanů včetně členů japonského misijního týmu. Od té doby se chválicí tým AC Maranatha pravidelně účastní společných on-line gospelových koncertů a je velmi dobře přijímán v Japonsku i po celém světě.

Jaké je zaměření vašeho sboru a jeho silné stránky?

Marek: Středem naší služby je starat se o ovečky, které nám Pán dal, a také být mostem mezi ČR a Japonskem. Máme vizi probuzení v Evropě, zejména té východní. Spolupracujeme se sbory na Ukrajině, v Polsku a na Slovensku. Od roku 2023 spolupracujeme také se sbory v Německu a Švýcarsku. Toto léto, když Bůh dá, pojedou dva pastoři ze Slovenska a Ukrajiny do Japonska.

Náš sbor také hledal kontakt na mesiánské Židy z Ruska. Sally pak v Praze navštívila shromáždění „Boží ambasády“ a seznámila se s pastorem Leonem z Haify, který se stal naší „spojkou“. Když jede do Izraele tým z Japonska, dostává od Leona biblické vyučování. Máme modlitební břemeno za Izrael.

Sally: V praxi aktivně využíváme dary Ducha svatého podle biblických principů s důrazem na proroctví. Základem naší víry je přesvědčení, že klíčem k požehnání je naslouchat a být poslušný Bohu. Také je důležité být vděčný a děkovat Pánu za všech okolností. Skrze to zažíváme projevy Boží moci a slávy a upevňuje se naše víra. Počet členů sboru je pořád jako na domácí skupince, ale naše církev pro tento rok dostala slovo z Gn 17,2, proto věříme, že ještě porosteme.

V praxi aktivně využíváme dary Ducha svatého podle biblických principů s důrazem na proroctví.

Jakým výzvám čelíte?

Marek: Výzvou číslo jedna je pro mě v současnosti péče o imobilní matku. Je to výzva a zároveň i velké požehnání.

Moje vize je ukazovat lidem Boha Otce a pomáhat jim nacházet v něm svou identitu. To vidím jako základ. A také vstoupit z Boží milosti do všeho, co nám Ježíš vydobyl na kříži – plnost života, radost, síla, pokoj, spravedlnost, vítězství – skrze proměnu charakteru.

Sally: Před několika lety jsme v pražském sboru začali organizovat společné webové gospelové koncerty. Tato služba má přesah do celého světa. Nedávno jsme ohledně těchto koncertů dostali proroctví: „Tento koncert je určen nejen pro církve na celém světě, aby si společně zazpívaly a poslechly si chvály. Prostřednictvím tohoto webového koncertu evangelia přijde jednota Ducha svatého a silná spolupráce s církvemi po celém světě. Silná jednota mezi církvemi se rozšíří v probuzení po celém světě. Skrze tento koncert bude spaseno mnoho lidí.“ Čtvrtý koncert v řadě proběhne již 29. 6. Tentokrát se ho zúčastní devět zemí. Modlíme se, aby prostřednictvím koncertu byla zjevena Boží sláva celému světu. Nyní na projektu pracujeme s účastníky z jednotlivých zemí a s produkčním týmem z Japonska.

Jaké máte plány, vize do budoucna? Je něco, co vám Pán položil na srdce, na čem třeba v dlouhodobém horizontu pracujete?

Sally: Naše církev je povolaná k probuzení na konci věků. Připravujeme se na pronásledování a mučednictví křesťanů, které určitě přijde. Od počátků naší církve (1984) jsme dostali mnoho Božích slov a proroctví. Mnohé se již naplnilo, někdy to trvalo celé dekády. Mezi těmito starými proroctvími je jedno, které ještě čeká na své naplnění. Že v našich sborech budou misionáři, kteří zemřou jako mučedníci. Začne to ve východní Evropě. A toto mučednictví bude branou k probuzení. Jsem misionářka s povoláním pro východní Evropu a Českou republiku. Českou republiku miluji. Pokud mám položit svůj život, aby to otevřelo dveře k probuzení, ráda ho obětuji pro Pána.

Máte nějaké biblické nebo jiné životní motto?

Marek: Moje motto je biblický verš Ga 2,20: „Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.“ 

Sally: Pro naši církev je důležité slovo z 1 Te 5,18. Máme důsledně děkovat Bohu za všechno – dobré i zlé. Pak bude vše působit k našemu dobrému. Toto slovo je pravda. Proto se ho ve svých životech snažíme naplňovat. A vždy pak zažíváme Boží jednání, které opravdu mění všechno k lepšímu. Můj život víry se skutečně radikálně proměnil, když jsem dostala víru poslouchat Pána a za vše mu děkovat.

Máme důsledně děkovat Bohu za všechno – dobré i zlé. Pak bude vše působit k našemu dobrému.

Za co se můžeme přimlouvat?

Marek: Abychom stáli na pozicích, které nám Pán připravil. Doma, ve službě i v této zemi. Abychom pro to měli otevřené oči.

Sally: Spolupráce s AC Maranatha a pevný vztah důvěry s našimi bratry a sestrami jsou pro nás velkým zdrojem síly a povzbuzení, abychom v této zemi pokračovali v započaté práci. Také jsme vděční nakladatelství Křesťanský život za vydání českého překladu knihy Proroctví i za její vydání v dalších jazycích.

My i náš hlavní pastor Paul Akimoto a všichni naši bratři a sestry v Japonsku vám všem ze srdce děkujeme. A opravdu děkujeme Pánu za vztah, který On otevřel mezi námi a AC v České republice.

Pokud budete mít možnost, prosím přijeďte do Japonska! Bratři a setry z celého Japonska vás přivítají s otevřenou náručí! Sláva Pánu!

Děkujeme za rozhovor.

red