Dnes se žel stále častěji setkáváme s tím, že mladí lidé zápasí s úzkostmi, depresí a dalšími problémy duševního zdraví. Tato tichá epidemie zasahuje do života mnoha rodin a komunit. Jako společnost musíme jednat a hledat řešení. A právě církev, společenství věřících, má v tomto ohledu jedinečnou roli. Pamatuji si, že v době mého mládí byly problémy sociálních sítí nebo pandemie pro nás nepředstavitelné. Dnešní mládež však vyrůstá ve světě plném stresu, tlaku a nejistot. Právě proto potřebuje naši podporu a pochopení. Sociální sítě, které byly zpočátku vnímány jako nástroj propojení lidí, jsou často zdrojem srovnávání, šikany a závislosti. Neustálé srovnávání se s dokonalými životy influencerů na Instagramu a TikToku vede k pocitu nedostatečnosti a úzkosti. Pandemie covid-19 pak situaci ještě zhoršila. Izolace, narušení školního režimu a strach o budoucnost měly výrazný dopad na duševní zdraví celé generace. Mladí lidé se cítili osamělí a ztracení. Proto potřebují vědět, že nejsou sami a že je někdo, kdo o ně má zájem. 

Církev by měla být místem, kde se mladí lidé cítí bezpečně a přijati. Místem, kde mohou být sami sebou a otevřeně mluvit o svých pocitech a obavách. Musíme vytvořit prostředí, kde se stigma spojené s duševními problémy rozplyne a kde mladí lidé budou mít možnost získat potřebnou pomoc a podporu nejen na cestě víry. Každý z nás může přispět k tomu, aby se církev stala místem uzdravení a naděje. Ať už jsme pastory, vedoucími mládeže, nebo prostě členy církve a rodiči, všichni máme zodpovědnost za péči o duševní zdraví mladých lidí. Investice do duševního zdraví by měla být investicí přirozenou, lehkou a radostnou. V prevenci nejde nutně o specializovanou činnost. Jde o zájem, naslouchání, bezpečí, přijetí a lásku. Vše, co je Božímu království vlastní.

Slogany jako „Nárůst duševních onemocnění stát nezvládne“, „Duševní zdraví mladých je čím dál horší“, „Chybí prevence i odborná pomoc, upozorňují psychiatři“ atp. jsou stále častějšími nadpisy článků internetových novin. Propagace finančních příspěvků na psychoterapeuty od českých pojišťoven v řádech tisíců korun bývá častým závěrem odborných blogů i novinových článků.

Vlastní církevní výzkum

Z našeho vlastního církevního výzkumu, který proběhl mezi všemi protestantskými mládežemi v roce 2022 ve spolupráci s Unií odborů mládeží a Křesťanskou akademií mladých, vyplynulo, že běžnými tématy při péči a pastoraci studentů v našich mládežích jsou oblasti jako sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, a v mnohem větší míře také témata jako deprese a vztahové poruchy studentů. Výzkum ukázal, že se to týká více než poloviny všech dotazovaných skupin. Vidíme, že trend, jenž je ve společnosti, se týká naprosto stejně i mladých křesťanů a dětí z křesťanských rodin. 

Letmo jsem mrknul, jak vypadají na českém internetovém vyhledávači výsledky hledání slov církev a sebevražda. Ukázalo se, že vyhledávání slova sebevražda je třikrát až čtyřikrát vyšší než slova církev. Sebevražda je tedy evidentně „žádanějším“ tématem a hledanějším obsahem než cokoli spojeného s církví. Evidentně máme stále dost špatnou pověst.

Vyjádření Rady EU a UNICEF

Aktuální oficiální vyjádření Rady EU pro duševní zdraví udává, že v post-covidové době je pozorován zvýšený nárůst pocitu samoty u mladých lidí napříč EU, a to o 22 %. Dále, že v některých zemích EU se výskyt depresí u mládeže zdvojnásobil. UNICEF dodává, že v celé EU jsou sebevraždy druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí. (Na prvním místě jsou autonehody.) 

Členské státy EU se zavázaly zpracovat akční plány, které budou lokálně pomáhat s prevencí těchto nezdravých signálů ve společnosti. To samotné pak může být příležitostí pro církve, jak na prevenčních programech stavět další podpůrné aktivity. Je více než zjevné, že i když se zhoršení duševního zdraví týká také křesťanské mládeže, právě zapojení v křesťanských vztahových komunitách a rozvojových volnočasových aktivitách má nesmírně pozitivní vliv na prevenci a zdravý růst každého jedince. Výzkumy zaměřené na mladé říkají, že 49 % z nich nemá přístup k žádné podpoře duševního zdraví – to je jasná příležitost pro místní církve a skupiny křesťanských mládeží, Royal Rangers, nízkoprahové kluby atp., které mohou na tuto potřebu přirozeně reagovat. 

Doporučení členských států EU

Jedním z doporučení členských států je také podpora bezpečnějšího a zdravějšího digitálního prostoru, včetně boje proti nenávisti a násilí či zneužívání ve sdělovacích prostředcích a sociálních médiích. Při podrobnějším pohledu zjistíme, že pandemie covidu způsobila největší devastaci vztahů a zdravých návyků u dětí ve věku 10–11 let, ale dalším důležitým faktorem a „plíživým hadem“ je nárůst závislosti dětí a mládeže na sociálních sítích a on-line obsahu obecně. To se jeví jako ještě větší nepřítel, který po odeznění covidu neodešel, ale dokonce roste. Největší obětí je tzv. generace Z, tedy ročníky 1997–2012, ale cílí i na generaci Alfa, ročníky 2013–2025. Alfa to bude mít pravděpodobně ještě těžší, doufejme však, že se společnost v těchto otázkách posune a že bude děti generace Alfa před závislostí na sociálních sítích umět lépe chránit. Nyní však čelíme této „epidemii“ u starších dětí, dorostu a současné mládeže. 

Mezitím v USA

V lednu 2024 vznesli senátoři Spojených států obvinění vůči všem generálním ředitelům globálních sociálních sítí, jako je Meta (Facebook, Instagram, WhatsApp), TikTok, Snapchat, Discord a X (Twitter). Důvod? Nahromadili dostatek důkazů a výzkumů, které jasně prokazují souvislost mezi zhoršením duševního zdraví milionů amerických dětí a nadměrným užíváním sociálních sítí. Je pravda, že některé sítě je možné legálně používat až od 13 či 15 let, avšak realita je, že generace Z vyrůstá s mobilem či tabletem v ruce a rodiče to spíše podporují. Děti si však nedokážou budovat zdravé hranice, a už vůbec nemají dostatečně rozvinuto kritické myšlení vůči on-line obsahu, který je programován tak, aby přiměl mozek k závislostem. Ruku v ruce s trendem poslední dekády vzrostl počet sebevražd u studentů ve věku 15–19 let o 70 %. Obvinění senátorů ukázalo spletenec jasných témat od zřejmých příčin poruch sebepřijetí a sebehodnoty dívek, nepodchycení on-line šikany, neřešení sexuálních predátorů cílících na děti, psychických onemocnění až po nekorigovaný a toxický obsah zamřený na děti. Například celý instagramový systém, založený na srovnávání a touze po lepším životě, než mám dnes, dláždí cestu k nespokojenosti, apatii, úzkostem a depresím. Velké korporáty neřeší pravidla užívání pro nezletilé uživatele, nenastavují pro ně filtr obsahu, nedokážou je chránit před sexuálními predátory, on-line šikanou nebo reálným vznikem závislostí kvůli změně procesů fungování dětského mozku, který se v tomto věku stále vyvíjí. Oběti kyberšikany mají až 9krát větší sklon k pokusům o sebevraždu a sebepoškozování. 

Děti si nedokážou budovat zdravé hranice, a už vůbec nemají dostatečně rozvinuto kritické myšlení vůči on-line obsahu, který je programován tak, aby přiměl mozek k závislostem.

Ano, je v pořádku, že tyto globální společnosti osloví a uloví dospělé jedince a udělají z nás své klienty, avšak není v pořádku nechávat dětem v rukou nabroušenou obousečnou on-line sekeru, která může velmi rychle přeříznout tepny zdravého vývoje jejich mozku. Tato sekera totiž není virtuální, ale je reálná a je s dětmi většinu dní a samozřejmě i nocí. Existuje výzkum, jenž konstatuje, že 42 % testovaných dospívajících kontrolovalo svůj mobil během noci aspoň jednou za hodinu. Tyto závislosti v kombinaci s nedostatkem spánku, absencí zdravé mezilidské interakce, nekvalitním jídlem, pitím energy drinků a narušeným sebevědomím kvůli podvědomému srovnávání či výčitkám z prokrastinace jsou jako ideální podmínky v inkubátoru, kde se duševní zdraví mladých „krásně“ zhorší a postupně zcela rozloží. Výsledkem jsou nekonečné čekací listiny u dětských terapeutů a psychologů. 72 % teenagerů, tedy těch, kteří dle pravidel sociálních sítí nesmí zatím aplikace používat, na nich tráví mezi dvěma a třemi hodinami denně. Pro představu: jako kdyby 72 % teenagerů sedělo v hospodách a barech dvě až tři hodiny denně. 

Nestíháme

Ani my dospělí se nestíháme dostatečně rychle vzdělávat a jako rodiče reagovat na tento silný trend, prostupující celou západní společností. Průměrný západní uživatel internetu stráví na obrazovce 4 hodiny a 17 minut denně. Přitom nám schází kritické myšlení a dovednosti ohledně kontroly nezávadnosti obsahu. Jako rodiče až příliš lehce podléháme iluzi, že nechat dítě zabavit se s mobilem je bezpečné a jednoduché řešení pro náš klid. Výsledky však klidu nemusí pomoci.

Další dekády

Výzva, která bude před námi v další dekádě stát, je právě dorůstání generace Alfa – děti již téměř integrované a vyrostlé zásadně v digitálním světě a rozšířené realitě. Virtuální brýle a inteligence všech domácích spotřebičů je cesta společnosti. V západních zemích mluví 41 % dětí od 6 let s chytrými reproduktory a zařízeními chytré domácnosti denně. I když mají děti ve věku 7–12 let sociální platformy zakázány, 50 % z nich je na nich stejně aktivních. Nejčerstvější výzkumy také uvádějí, že děti považují AI (umělou inteligenci) za přátelskou, důvěryhodnou, a především chytřejší, než jsou ony samy. Vyrostou tedy možná s tím, že „přirozená“ inteligence počítačů je větší, chytřejší a lepší než jejich vlastní. Už dnes také vidíme posun v ideji dětského snu a vysněného dospěláckého povolání. Dříve to byli kosmonauti, prezidenti, piloti F1 nebo hasiči a policisté, kteří se objevovali ve snech dospívajících. Dnes 64 % generace Alfa tvrdí, že se chce stát Youtuberem nebo profesionálním influencerem. 

Dříve to byli kosmonauti, prezidenti, piloti F1 nebo hasiči a policisté, kteří se objevovali ve snech dospívajících. Dnes 64 % generace Alfa tvrdí, že se chce stát Youtuberem nebo profesionálním influencerem. 

Tímto článkem ani statistikami nechci klást rovnítko mezi sociální sítě, mobily a duševní (ne)zdraví dnešní mládeže. Věci jsou vždy komplikovanější a příběhy barevnější. Pokud ale budeme ignorovat základní pravidla péče o duševní zdraví a od útlého dětství podporovat cestu k tvarování dětských mozků rýhami algoritmů, nemůžeme se pak divit tomu, že i křesťanská mládež zápasí s těmito otázkami a je rozptýlená při čtení Písma a osobních modlitbách. Mám silné přesvědčení, že právě církev a vztah s Ježíšem mají být tou hlavní oázou pro každého člověka v každém věku. Ideální však bude, abychom i mladé vedli k tomu, že Boží zaslíbení, které nás vede na travnaté nivy a k životodárné řece, je lepší nacházet na procházce lesem při poslechu cvrlikání ptáků. Bude to lepší varianta než snahy o minutovou modlitbu po padesátiminutové konzumaci Reels či TikTok videí v temném pokojíčku. 

A co církev?

Podpora duševního zdraví mladých lidí je společenskou odpovědností. Církev může mít v tomto ohledu klíčovou roli. Pokud dokážeme vytvořit prostředí, kde se mladí lidé budou cítit bezpečně a přijati, můžeme výrazně přispět ke zlepšení jejich duševního zdraví. Investice do duševního zdraví mladých lidí je současná reálná potřeba, kterou můžeme my a Ježíš skrze nás naplňovat. Církev je místem uzdravení, a proto budujme zdravé komunity mládeže, kde Ježíš bude moci skrze nás jednat. 

Organizace věnující se duševnímu zdraví a krizové intervenci 

Servery:

• nevypustdusi.cz – programy a vzdělávání 
• nepanikar.eu – edukace, programy a vzdělávání, aplikace pro mladé lidi zdarma (vhodná v situacích, kdy není k dispozici odborná pomoc) 
• narovinu.net – programy a vzdělávání
• nudz.cz (Národní ústav duševního zdraví) – programy a vzdělávání
• vsechpetpohromade.cz – edukace, programy 

On-line poradny: většinou soukromé, ale je možné je financovat přes zdravotní pojišťovnu. 

• Opatruj se – opatruj.se
• Křesťanské terapeutické centrum – ktcentrum.cz
• Asociace pro dialog křesťanství a psychologie a jejich databáze odborníků – adkp.cz/databaze-odborniku

Krizové linky: 

Je vhodné je doporučit rodičům a studentům. Není třeba se bát a vždy je lepší zavolat a požádat o odbornou pomoc než nevědět, co dělat. Všechny jsou bezplatné.

• Linka bezpečí (Sdružení Linky bezpečí): 116 111 (nonstop) – pomoc pro děti, mládež a studující do 26 let
• Linka pro rodinu a školu (Cesta z krize): 116 000 (nonstop) – pomoc ohledně dětí pro rodiče, příbuzné, učitele, vychovatele
• Linka první psychické pomoci (Cesta z krize): 116 123 (nonstop) – krizová pomoc pro dospělé
• Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí (Bílý kruh bezpečí): 116 006 (nonstop) – pomoc pro oběti a pozůstalé
• Národní linka pro odvykání: 800 350 000 (všední dny 10:00–18:00) – pomoc pro lidi se závislostí na alkoholu, drogách, gamblingu apod.