O podnikání či hospodaření sborů se mluví mnohem více než dříve. Když jsme v 90. letech zakládali sbory, moc jsme se tímto tématem nezabývali. Po pádu komunismu se vznikající sbory plně soustředily na evangelizaci a zakládání nových sborů, stanic či menších skupinek. Častokrát jsme do založení sboru šli s „dětskou“ vírou a důvěrou, že „Pán se postará“. Počítali jsme s obětavostí či poslušností lidí v dávání desátků nebo do sbírek a pojmy jako plánování rozpočtu a hospodářská činnost nám většinou mnoho neříkaly. Postupem času a získáváním zkušeností jsme zjišťovali, že rozpočet a hledání dalších zdrojů příjmů může být užitečnou disciplínou v životě vedení sboru. Vedle zmiňovaných darů členů a částečného příspěvku státu na uvolněné služebníky se součástí příjmů sborů postupně stávaly i dotace měst či krajů a začínaly se objevovat první zkušenosti s drobnými vedlejšími příjmy. Za 35 let oficiální existence Apoštolské církve se mnoho věcí postupně změnilo, stejně jako se výrazně proměnila i společnost. Téma podnikání či hospodářské činnosti se začalo postupně otevírat, přestávalo být tabu a připouštěli jsme, že by v určité míře mohlo být součástí života sborů a církve. V následujícím článku se nebudu zabývat celou šíří hospodaření sborů, ale otázkou podnikání a hospodářské činnosti.

Co je podnikání a hospodářská činnost? 

Podnikání a hospodářská činnost jsou pojmy, které se často používají zaměnitelně, ale mají odlišné významy. Podle Obchodního zákoníku se podnikáním rozumí „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. Hlavním cílem firmy, která byla založena za účelem podnikání, ať již jde o služby, nebo výrobu, je jednoznačně dosažení zisku. V širším pojmu hospodářská činnost zahrnuje jakoukoliv ekonomickou činnost včetně neziskových aktivit, kdy jde nejen o zisk, ale i o naplnění potřeb společnosti. V užším smyslu se ve spojitosti s činností tzv. neziskových organizací (např. spolky, nadace, církve) hospodářská činnost chápe jako vedlejší, resp. doplňková, a to jak v rozsahu činnosti, tak finančního obratu. Hlavním cílem neziskové organizace je naplňování společensky prospěšného cíle (humanitárního, vzdělávacího, kulturního atd.), nikoliv dosahování zisku. Smyslem hospodářské činnosti je ekonomická podpora naplňování hlavního poslání organizace. Klíčovým je stanovený účel organizace a jejího poslání. Firma založená za účelem podnikání prioritně dosahuje zisku a vedlejším efektem může být podpora společnosti (např. dary). Nezisková organizace prioritně naplňuje své poslání a případné příjmy z hospodářské činnosti jsou vedlejším produktem, který slouží k podpoře hlavního poslání. 

Nezapomeňme na hlavní poslání

Chceme-li přemýšlet nad možností podnikání církve či případné hospodářské činnosti, je rozhodující uvědomění, jaké je její hlavní poslání, proč tu je a pro jaký účel byla jako organizace založena. Věřím, že se shodneme na tom, že hlavním posláním církve je naplňování úkolu, který nám dal Pán Ježíš, hlava církve, a to je nesení evangelia, získávání učedníků a šíření Božího království. Připomeňme si tzv. Velké poslání, které církvi stanovil Pán Ježíš: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal.“ (Mt 28,19–20) Cokoliv jako církev děláme – bohoslužby, programy s dětmi a mládeží, potravinová banka, pomoc nemocným a potřebným, aktivity pro město a veřejnost, misijní a humanitární projekty, kavárny a cokoliv dalšího –, musí sloužit k naplňování hlavního cíle a poslání. Proč? Protože tento cíl nestanovil člověk zakládající organizaci s názvem církev, ale sám Boží Syn, který je ustanovenou hlavou církve. Musíme být velmi pozorní, abychom se od naplňování stanoveného poslání neodklonili například pod tlakem společnosti nebo potřeby finančního zabezpečení. Naplňování potřeb jednotlivců a společnosti v různých oblastech života může být dobrou možností pro zapojení církve do života společnosti, města, obce a získání společenského kreditu církve, což je velmi prospěšné. Pokud se však angažovanost ve společnosti bez nesení evangelia stane hlavním posláním, obávám se, že se budeme míjet hlavním cílem. Obdobně u možností hledání finančního zabezpečení církve a místních sborů může být prospěšné, když bude mít sbor vedlejší hospodářskou činnost a poskytovat služby (např. kavárna, kurzy, pronájem), avšak pokud se to bude stávat hlavní náplní života sboru, bude nejvyšší čas přehodnotit priority. 

Pokud se však angažovanost ve společnosti bez nesení evangelia stane hlavním posláním, obávám se, že se budeme míjet hlavním cílem.

Dobrá inspirace

Pokud získané peníze z hospodářské činnosti pomohou k rozvoji sboru, oslovení dalších lidí a pomohou k naplňování hlavního úkolu církve, bude to skvělé. Když jsem měl možnost v zahraničí navštívit různé církve, nebylo možné přehlédnout, že jsou mnohem více otevřené různým formám „podnikání“, které přinášejí finanční prostředky a současně pomáhají v naplňování hlavního poslání. Myslím, že podobný trend může být do budoucna i v naší zemi. Bylo zřejmé, že to nepřináší rozpor a může se to vzájemně doplňovat. Pokud je hospodářská činnost postavena na dobrých základech a motivech, je výborné, pokud přináší finanční prostředky na podporu služby sboru nebo církve. Rád bych se podělil o pár inspirativních příkladů…

Pokračování článku si s celým lednovým číslem můžete zakoupit v sekci Předplatné.